Proč je vlastně problém dostat se v Praze na gymnázium? A je problém pouze v Praze? Je jednotná přijímací zkouška špatná?
Je špatný princip jednotné přijímací zkoušky?
Problém nevidíme v samotných zkouškách od Cermatu, které jsou často kritizovány.
Smyslem těchto zkoušek není zjistit, zda děti látku umí (tedy výsledek prošel/neprošel), ale seřadit děti do pořadí podle schopností. A to myslím dělají poměrně dobře. Finálně je jedno, zda jsou tyto zkoušky lehké nebo těžké – jsou pro všechny stejné a pořadí dětí určí vždy.
Ke zkouškám je velké množství materiálů, počínaje archivem starších testů, přes různé přípravné weby a doučovací kurzy. Kdo se chce učit, tak ví, co se má učit a má se z čeho učit.
Kdyby každá škola dělala vlastní zkoušku, bude příprava vlastně složitější a navíc hrozí, že zrovna zkoušky na zvolené škole nebudou tolik “odladěné” a budou lokální důvody ke stížnostem.
Nízká kapacity pražských gymnázií
Proč je problém právě v Praze?
Naše děti patří k silným ročníkům “ děti Husákových dětí”. A krom toho, že dětí je celkově hodně, tak se do Prahy přirozeně sjíždí i studenti ze Středočeského kraje, např. my. V Roztokách gymnázium není a do Prahy je to 15 minut. Navíc v poslední době je o gymnázia (a podobné školy) zájem, na úkor např. učňáků.
A byť toto všechno mohl pražský úředník z demografických údajů snadno vidět, tak to nějak nezvládl a kapacity gymnázií včas nenavýšil.
A díky velkému zájmu bohužel platí to, že v Praze je pro přijetí na gymnázium potřeba o cca 10 bodů více, než ve zbytku republiky. Podrobněji to srovnává např. tento článek na iDnes. Reálně potřebujete v Praze vycvičit děti tak, aby psaly testy přes 40+40 bodů. A to už byl třeba u nás problém, dostat se na takové skóre vyžaduje u většiny dětí opravdu velkou dřinu, není tam prostor pro chyby.
Naopak mimo Prahu funguje celý systém docela dobře. Stále je potřeba se učit a připravovat (rozhodně netvrdím, že je to zadarmo), ale díky nižšímu zájmu stačí o něco nižší skóre, a tím pádem vše probíhá tak nějak víc v klidu.
Nutnost zvolit dvě školy
Ještě zmíním jeden obecný problém systému, který považuji za velké zlo. Můžete podat přihlášky právě na 2 školy. Ale na jaké? Nevíte, jak se vám povede napsat zkoušky, kolik se zrovna na tyto školy bude letos hlásit lidí a kolik bodů bude pro přijetí potřeba. Když se přeceníte, máte smůlu. Nejen, že se nedostanete na vysněné školy, ale nedostanete se ani na ty o trochu horší (kam by vám body bohatě stačily), protože ty už jsou po prvním kole obsazené. Takže v druhém kole na vás zbyde např. už jen učňák na řezníka :(.
A stejně tak je potřeba se zase zbytečně nepodcenit, pak se zbytečně stanete tím řezníkem (nic proti řezníkům, to je jen příklad), když jste mohli být v klidu na prestižním gymnáziu.
Strategie volby školy (viz samostatný článek) se díky tomu stává extrémně důležitou.
Mnohem lepší by bylo nejprve napsat testy a podle dosažených výsledků teprve volit školu. To bohužel systém neumožňuje.