V roce 2023 M. se konečně dostává z deváté třídy na čtyřleté gymnázium. Nebylo to ale vůbec zadarmo a předchází tomu spousta práce, příprav, strategických rozhodnutí a hlavně nervozity.
Jde do tuhého. M. má letos poslední šanci a tento pokus se nesmí podcenit. Využíváme všech zkušeností z předchozích pokusů a snažíme se vše maximálně vytunit. A začínáme už v 8. třídě.
Scio škola
V 8. třídě se u M. velmi zhoršil kolektiv ve škole. Je to zmíněno již v úvodu článku Naše cesta na gymnázium. Po skončení lockdownů a návratu do tříd a po příchodu několika dalších problematických žáků jde kvalita výuku ve třídě dolů, a hluk v hodinách nahoru. Po pár měsících nám dává čím dál tím menší smysl, aby M. na tuto školu chodil, ani on není ve třídě spokojený a tak zkoušíme hledat alternativu a nakonec skutečně najdeme.
A tak se M. v půlce listopadu loučí s roztockou základkou a přesouvá se na Expediční Scio školu. Proč jsme se k tomu rozhodli a co nám tato škola přinesla najdete v samostatném článku Expediční Scio škola. Ve vztahu k přijímačkám zde jenom zmíním, že nebyl problém dosáhnout samých jedniček (tedy body navíc za vysvědčení) a měl hodně času na přípravu.
Jak probíhala příprava
I osmou třídu jsme využívali k tomu (hlavně ráno před Scio školou), že se M. trochu učil (počítal úlohy ze starších testů). Aby úplně nezakrněl a nezapoměl to, co už umí.
Hlavní nápor pak byl v deváté třídě. Strategie byla učit se aspoň 2 hodiny denně (samozřejmě, ne vždy to bylo dodržené). Ráno od 7:30 do 9 (před Scio školou) a někdy i odpoledne či večer.
K tomu jsme zvolili placené přípravné kurzy, jednou týdně matika a jednou týdně čeština. Kurzy byly dobře organizované a na webu nabízeli spoustu materiálů k domácí přípravě (které jsme využívali). Navíc byly na webu k dispozici záznamy všech lekcí, což bylo také fajn (protože Expediční Scio škola jezdí jednou měsíčně na expedice, takže 1/4 kurzů nám chyběla).
Dále jsme asi 3x byli na Testech nanečisto nasát atmosféru skutečných testů.
M. bohužel není takové to ideální dítě (o kterých jsme občas slyšeli), které se zodpovědně připravuje samo, samo si vyhledá zadání, samo si řekne o vysvětlení, když mu něco nejde, samo se donutí jít se učit. M. prostě potřebuje být do všeho trochu tlačen (už jsi dnes počítal, už si dnes psal test, máš nějaké zadání na zítra,….). Znamenalo to tedy hromadu práce pro nás (jako rodiče). Vymýšlení (resp. vyhledávání) zadání a jejich kontrolování byla strašná otrava.
Na druhou stranu M. zase příliš neodporoval (věděl že mu hoří koudel…) a celkem poctivě se připravoval. Byť bez nadšení, ale koho by bavilo jet stále dokola to samé.
V matematice měl z nové látky problém hlavně s výrazy a rovnicemi. To bylo něco, co na základce sotva nakousli a na Scio škole dělali pouze v nejjednodušší formě. A proč se „počítá s písmenky a ne čísly“ nemohl dlouho pochopit. V češtině bylo dlouhodobě největší úskalí hledání pravopisných chyb – prostě je neviděl a stále nevidí (čte tak 1 knihu týdně, žel komu není dáno….).
Opět se objevil efekt „magické bariéry“ (popsané v Pokusu 2 ). Byť ke konci všechno celkem spolehlivě uměl (tj. neměli jsme pocit, že mu nějaký typ úloh dělá problémy), tak náhodné chyby z nepozornosti způsobovaly, že přes 40 bodů se test povedl málokdy. A s další přípravou se už tato bariéra prostě neposouvala.
Strategie výběru školy
Velkou pozornost věnujeme výběru školy, resp. dvou škol, na které podáme přihlášku. Chodíme na dny otevřených dveří, sbíráme informace kde se dá. Důležitým parametrem již není úplně to, jak se nám škola líbí, ale hlavně pravděpodobnost, že se na ni dostaneme. Sestavujeme složitou tabulku s mnoha kritérii. Vše je podrobně rozebráno v článku Strategie volby školy.
Finální rozhodnutí necháváme až na poslední možnou chvíli. A jelikož zázrak se nestal, magickou bariéru se nepodařilo prorazit a testy stále píšeme průměrně mírně pod 40 bodů, tak nakonec volíme raději opatrněji.
Přihlášku dáváme na jedno gymnázium v Praze a druhou dokonce mimo Prahu do Kralup (což z Roztok je vlakem stejně daleko, jako do Prahy).
Po závěrečném termínu podání přihlášek gymnázia zveřejňují počty přihlášených. A bohužel se ukazuje, že letos se většina zalekla a zvolila opatrnější strategií. Na prémiová gymnázia se hlásí nezvykle málo lidí, zato na ty střední a horší je větší zájem, než obvykle. Z toho úplně radost nemáme. Naštěstí na námi zvolených gymnáziích to není o moc horší proti odhadům.
Zkoušky a body
Týden před zkouškou dokonce M. necháváme v karanténě (vystrašily nás historky o psaní testů s kašlem a horečkou). Na Expediční Scio škole není karanténa problém, takže vynechává pouze kroužky.
V posledním týdnu též střídavě propadáváme panice, že nemá šanci (když napíše cvičný test na 33+32 bodů) a optimismu, když se mu povede test na 39+43 bodů.
Vlastní zkoušky pak proběhnou bez problému. Je už otrlý, takže alespoň navenek není žádná nervozita nebo panika vidět. Po prvním dnu z toho má prý docela dobrý pocit, který se bohužel úplně v M nepotvrdí. Když se doma z poznámek snažím rekonstruovat výsledky, tak úplně trpím. Těžké příklady má dobře (dokonce včetně strašlivé 16ky), zato v úlohách na začátku má hloupé chyby z nepozornosti. Druhý den zkoušek dopadne lépe. Dokonce si stihne zapsat výsledky z M i ČJ do zadání (což doporučuji, pokud je na to čas a chcete mít představu o stavu). Odhadujeme M na 42 a ČJ na 37. A doufáme, že ČJ bude z prvního dne o něco lepší (nakonec nebyla).
Čekání na výsledky
Je PSYCHO! Testy jsou napsané, máte nějaké odhady, ale netušíte, co kde Cermat vyhodnotí jinak a jak to vlastně dopadne. A odhady sice neukazují katastrofální neúspěch, ale ani žádné fascinující skóre. Prostě stále jsme v zóně nejistoty, zda to vyjde nebo ne.
A Cermat si dává na čas. Opravené testy předá školám (ne nám) až za 14 dnů a školy pak mají 2 pracovní dny na vyhlášení výsledků. Cermat předává výsledky v pátek a pak následuje 3 denní víkend. Obě naše školy uvádějí, že výsledky uvedou až v úterý (to se asi zblázníme). Naštěstí Kralupy nakonec pouští výsledky už v pátek a my se dozvídáme, že:
M. je přijat, na 19. místě z 60 a skóre má 42M a 37ČJ
Takže hurá, jeden (fallbackový) gympl vyšel. Uf. Ale bude to stačit na Prahu? To se dozvídáme až v úterý večer. Do té doby zjišťujeme výsledky na jiných pražských gymnáziích a na polovinu by se s tímto skóre dostal a na druhou polovinu ne. To čekání je hrozné, stránky refreshujeme co 5 minut…
A naštěstí, dostává se na pražský gympl, na 51. místě z 60.
Závěr
Úleva je obrovská. Teď už zbývá jen rozhodnout, který z gymplů zvolit (nakonec si M vybírá ten v Praze, i když Kralupy se mu také líbí). A nezapomenout doručit zápisový lístek!
No a pak už jen tu školu úspěšně vystudovat, udělat maturitu, dostat se na vejšku, odpromovat…. ale to už proti tomuhle bude jistě úplný čajíček 🙂.